Přístav
I.
Má hvězda přístavu
chytá se za hlavu;
v tý hlavě vlny má jako to moře.
A já mám obavu,
jestli včas doplavu,
včas, abych utišil to hoře
Ref.
Na stožár věším vlajku bílou
a ohlížím se na svou milou.
Jestlipak ocení tu snahu urputnou?
II.
Strážkyně majáku
je plná rozpaků,
zda trefím za bouře k molu.
Až místní taverny
zažehnou lucerny,
dám přednost tomu býti spolu.
Ref.
Na stožár věším vlajku...
III.
A moře vzdouvá se.
A kolem stmívá se.
V přístavu světla jsou.
A lodě bloudí tmou.
A moře vzdouvá se.
A milá dívá se.
V přístavu světla jsou.
A lodě bloudí tmou.
A námořník podléhá!
IV.
Má hvězda přístavu
chytá se za hlavu,
když na pobřeží světla svítí.
Trápí se vidinou,
jak s vlnou tříštivou
tříští se naše živobytí.
Ref.
Na stožár věším vlajku...
...
Jestlipak oceni tu snahu urputnou
a pošetilou!